přehled otevírací doba vstupné o místě Každou celou hodinu Vyšehrad rozezní zvonohra kapitulního kostela, jenž prošel za 950 let od svého založení mnoha stavebními úpravami. V r. 1903 byla dokončena poslední přestavba, která vtiskla kostelu dnešní neogotickou podobu. Interiér je bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou. V klenotnici chrámu je zpřístupněna expozice šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly. více o místě otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá, so 10:00—17:00 ne 11:00—17:00 duben—říjen po, út, st 10:00—18:00 čt, pá 10:00—17:30 so 10:00—18:00 ne 11:00—18:00 Mimořádné změny v otevírací době více o otevírací době vstupné základní 130 Kč snížené 70 Kč rodinné 250 Kč více o vstupném Zdroj: www.kkvys.cz vstupné základní 130 Kč snížené 70 Kč rodinné 250 Kč prohlídky Klenotnice Stálá expozice pocházející ze sbírek Vyšehradské kapituly (zlaté a stříbrné šperky, fragmenty tkanin a drahocenných látek, novogotické předměty související s přestavbou Vyšehradu koncem 19. století). Výstava je otevřena v návštěvní době baziliky. Prohlídka baziliky během mše není povolena. Možnost prohlídek pro skupiny v jinou dobu po telefonické dohodě. otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá, so 10:00—17:00 ne 11:00—17:00 duben—říjen po, út, st 10:00—18:00 čt, pá 10:00—17:30 so 10:00—18:00 ne 11:00—18:00 Mimořádné změny v otevírací době Vyšehradská zvonohra hraje v každou celou hodinu od 11.00 do 21.00 v paměti je celkem 50 písní, které jsou vybírány s přihlédnutím k charakteru Vyšehradu a období církevního roku. Skládá se ze 17 zvonů zvonkohry a 4 velkých zvonů, které zvoní samostatně, mohou však zvonkohru doplnit Pravidelné římskokatolické bohoslužby ne: 9:00 čt, pá: 18:00 + aktuální program bohoslužeb V období kolem 14. 2. bývá vystaven vzácný relikviář s ostatky sv. Valentina, který je jinak přes rok uložen v Kapli Panny Marie Bolestné. historie Kapitulní a farní kostel byl založen knížetem Vratislavem II. ve 2. polovině 11. století podle vzoru římského kostela sv. Petra a Pavla, když kníže začal budovat své sídlo na Vyšehradě jako záměrný protiklad Pražskému hradu. Podle pověsti prý kníže Vratislav nanosil do základů stavby 12 nůší kamene. S tím souvisí i založení kapituly, která byla nezávislá na pražském biskupovi a podřízená přímo papeži v Římě. Tato nezávislost byla zrušena až v roce 1763. V roce 1903 byla dokončena poslední přestavba, která vtiskla kostelu dnešní podobu. Za 900 let prošel mnoha stavebními etapami. Od původní románské baziliky v 11. století přes vrcholně gotickou podobu za Karla IV., kdy vzniklo trojlodí s bočními kaplemi, barokní přestavbu 20. let 18. století podle projektu Giovanna Santiniho za vedení Františka Maxmiliána Kaňky a neogotickou přestavbu, kterou započal roku 1885 arch. Josef Mocker. V letech 1902 — 3 byly vybudovány vysoké průčelní pseudogotické věže podle návrhu arch. Františka Mikše a zároveň odstraněna barokní zvonice z roku 1678. Reliéf tympanonu hlavního portálu vytesal roku 1901 Štěpán Zálešák na motiv Posledního soudu. Interiér chrámu je bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou akad. malířů manželů Františka a Marie Urbanových z let 1902 — 1903. Na stěně levé boční lodi zůstala zachována barokní malba domnělého vzhledu Vyšehradu z roku 1420. V presbytáři jsou fresky vídeňského malíře Karla Jobsta na téma život sv. Petra a Pavla. Skleněné vitráže oken navrhl František Sequens. Krásně polychromovaný hlavní oltář vyřezaný podle návrhu arch. Josefa Mockera řezbářem Josefem Hrubešem v letech 1884 — 1889 představuje patrony chrámu sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Oltář českých patronů v druhé kapli vlevo je velkolepé secesní dílo řezbáře Jana Kastnera z počátku 20. století. Na oltáři ve třetí kapli vpravo je nejvzácnější deskový obraz Panny Marie Dešťové, vynikající dílo české gotické malby z poloviny 14. století, pocházející ze sbírek Karla IV. a Rudolfa II. a darovaný vyšehradskému kostelu roku 1606 Ondřejem Hennevaldem. Pověst vypráví, že jej maloval sám sv. Lukáš a že k obrazu v době sucha chodila procesí prosit o vláhu. V první kapli vpravo je románská kamenná rakev z 12. století přisuzovaná sv. Longinu, patrně rakev některého člena rodu Přemyslovců. Při archeologickém výzkumu zde byla nalezena malba Panny Marie s Ježíškem v náručí z doby Karla IV. Původně románská krypta byla stavěna jako pohřební kostel svého zakladatele a prvního českého krále Vratislava II., který zde byl pohřben jako první v roce 1092 a poté i další členové královského rodu. Královská hrobka s ostatky panovníků však při archeologickém výzkumu nalezena nebyla. Na průčelí chrámu je pamětní deska, která připomíná pokřtění 14 českých knížat v Řezně roku 845. V letech 1988 — 1994 byl interiér chrámu nákladně zrestaurován. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou „baziliku minor“.