Vstoupit do Schikanederových pláten sice nedokážeme, navštívit alespoň některá místa zachycená na jeho obrazech je ale pořád možné. To nejznámější, dvorek pavlačového domu, kam malíř umístil svou slavnou Vraždu v domě, už ovšem nenajdeme. Asanaci padl za oběť nejen dům 255 na Josefově, kde se tragédie odehrála, ale i samotná Rabínská ulice, v níž stál. Víme však, že vedla kolem Staronové synagogy a Židovské radnice, které obě stojí za zhlédnutí. Tajemství, jež obraz mrtvé dívky i po více než 130 letech obestírá, ještě posiluje prostředí bývalého židovského ghetta, kde nechává Gustav Meyrink bloudit svého záhadného Golema. Vražda v domě | Zdroj: www.sbirky.ngprague.cz Když se z bývalého Židovského Města vydáme Maiselovou ulicí na Staré Město, po necelých třech stech metrech dorazíme k domu U Zelené žáby. Také ten se stal námětem jednoho z obrazů Jakuba Schikanedera. Vznikl kolem roku 1905 a zobrazuje mohutnou budovu v temně karmínovém soumraku s několika osvětlenými okny a rozžatou plynovou lucernou na průčelí. Zelenou žábu nad vchodem – znamení, které dalo domu jméno, v nastalé temnotě sotva tušíme. Dům stojí v těsném sousedství náměstí Franze Kafky, kde stával i rodný dům této ikony pražské německé literatury. Samotná budova, kde přišel Kafka na svět, už byla sice zbořena a nahrazena jinou, vzduch se tu ale pořád chvěje tajemstvím přítomným v díle obou umělců. Projdete-li od domu U Zelené žáby napříč Staroměstským náměstím a vydáte-li se uličkou podél Týnského chrámu, dorazíte ke komplexu historické celnice zvané Ungelt. Osmnáct domů, které ji tvoří, obemyká malebné nádvoří, nazývaný Týnský dvůr. Komplex patří k nejkrásnějším lokalitám Prahy. Pokud se tu zastavíte za soumraku, můžete se do Schikanedorova obrazu Ungelt skutečně málem přenést. Chybět bude snad jen před domem stojící fiakr osvětlený karbidovou lampou. Jakub Schikaneder se ovšem neinspiroval jen zákoutími a ulicemi Starého Města. Stejně půvabný je např. jeho obraz V podvečer na Hradčanech, zachycující ženskou postavu shlížející z vyhlídky pod Pražským hradem na Malou Stranu. Slunce zapadající nad svatomikulášským chrámem a městkou zvonicí na něm zalévá oblohu měkkým růžovým světlem. Vystoupat sem za schikanederovskou atmosférou můžete z Malostranského náměstí Nerudovou ulicí plnou kouzelných domovních znamení nebo z Thunovské ulice po Nových zámeckých schodech. V podvečer na Hradčanech | Zdroj: www.sbirky.ngprague.cz Ovšem ani tehdy, pokud se rozhodnete dosáhnout Hradčan pohodlněji tramvají, se s duchem Schikanederových magických obrazů neminete! Jedním z jeho oblíbených motivů jsou totiž také pražské tramvaje. Najdeme je např. na obrazech Tramvaj v pražské ulici nebo Nábřeží s tramvají. Právě na druhém jmenovaném vidíme solitérní elektrický vůz projíždějící po dnešním Smetanově nábřeží. Nedaleko od místa, které Schikaneder na svém obraze zachytil, do takového ostatně můžete nastoupit i vy: Historická tramvaj č. 42, na níž bývají nasazovány i vozy z dob rakousko-uherské monarchie, projíždí kolem Národního divadla. Přes most Legií vás kolem Pražského Jezulátka přes Malostranské náměstí a Klárov a doveze až do zastávky Pražský hrad. Stejně magické a přízračné jsou také Schikanederovy lodě. Atmosféru obrazu Parník na Vltavě před Palackého mostem v Praze můžete zažít přímo na místě, které malíř zachytil. Dnes tu končí pražská Náplavka a lodi, které zde kotví, slouží jako plující bistra či restaurace. A pokud byste rádi zažili také plavbu v schikanederovském duchu, nejpodobnější jí bude projížďka po kanále Čertovka na některé z lodí společnosti Pražské Benátky. Jejich kotviště najdete na konci Platnéřské ulice na Starém Městě. Nejromantičtější je ale hledání těch Schikanedrových pražských motivů, které přesně lokalizovat nedokážeme. Jakou část Prahy zachycuje obraz Pražská ulička v noci, zobrazující noční ulici, v jejímž ohybu stojí dům s otevřenými křídly vrat, za nimiž poblikává oranžové světlo lampy? A kde stojí dům s nečitelným vývěsním štítem, osvětlený zprava řídkým světlem plynové lampy, kterou už nevidíme, z obrazu Ulice navečer? Jsou to scény z míst, která vzala za své při pražské asanaci na přelomu 19. a 20. století? Nebo si je Schikaneder vymyslel? Ale co když někde stále existují? Vypravte se na vycházku večerní Prahou a některá z nich objevte pro sebe i pro ostatní!