Až budete v překrásných zahradách Pražského hradu obdivovat Letohrádek královny Anny, vězte, že zde společně pozorovali hvězdy dva největší astronomové naší historie: Tycho Brahe a jeho asistent Johannes Kepler. Ano, zde Kepler přišel na první dva zákony o pohybu planet. V nejkrásnější barokní knihovně světa, Klementinu, máme na Keplera uchovanou vzpomínku v podobě několika jeho spisů s osobním věnováním svým přátelům z Karlovy univerzity. Živým odkazem Keplerova odkazu je i pražské sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program, která realizuje program pozorování Země nazvaný Copernicus. Zní to jako pohádka: Chudý, krátkozraký syn žoldáka a bylinkářky obviněné z čarodějnictví se díky svému nadání a píli stal jedním z největších astronomů historie. Jeho tři fyzikální zákony o pohybu planet kolem Slunce zná dnes celý vědecký svět. Dva z nich tento německý matematik a astronom formuloval v Praze. V roce 1600 nastoupil k pražskému dvoru císaře Rudolfa II. jako asistent věhlasného astronoma Tychona Braheho. Oba astronomové v Praze bydleli na Hradčanech, kde jim majitel domu Jakub Kurz ze Senftenavy přistavil do domu hvězdárnu. Nejen ji, ale ani samotný dům už na tomto místě nenajdeme, byl dávno zbořen a zasypán. K pozorování noční oblohy ovšem Kepler a Brahe využívali také blízký Letohrádek královny Anny, kde nechal císař Rudolf II. rovněž zřídit astronomickou pozorovatelnu. V Letohrádku dnes najdete výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla. Císař Rudolf II, který byl Keplerovým i Brahovým chlebodárcem, po vědcích požadoval neustálou tvorbu horoskopů a bezmezně jim důvěřoval. Kepler k nim byl spíše skeptický, ale představovaly pro něj vítaný zdroj příjmů, tedy je s lehkým pocitem trapnosti sestavoval nejen císaři, ale řadě dalších zájemců. Péče o císaře mu však umožnila svobodné bádání. Keplerovi se dostal k sestavení i horoskop vévody Albrechta z Valdštejna, který mu však své údaje o narození předložil anonymně. Kepler tak mohl k horoskopu beze strachu připsat, že jeho držitel je inteligentní osobnost s vysloveně asociálními sklony, dravý a chorobně ctižádostivý. Roku 1625 pak Kepler na základě nových pozorování již ztotožněný horoskop korigoval a varoval Albrechta, že počátek roku 1634 pro něj bude kritický. V sobotu 25. února 1634 byl Albrecht z Valdštejna v jednom z měšťanských domů v Chebu zavražděn. To velmi živě popisuje Fridrich Schiller v trilogii Wallenstein, z níž pochází i známé úsloví Znám své Pappenheimské. Oboustranně prospěšná spolupráce astronomů (Brahe byl nejpřesnější pozorovatel hvězdné oblohy své doby a krátkozraký Kepler zase geniální matematik) netrvala dlouho. Tycho Brahe necelé dva roky po příjezdu Keplera do Prahy zemřel. Pohřben byl v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí a náhrobní kámen najdeme u prvního jižního pilíře hlavní lodi. Kepler byl poté jmenován císařským dvorním matematikem. V roce 1607 se s rodinou přestěhoval do domu U Francouzské koruny v Karlově ulici, na jehož průčelí dnes najdeme mohutnou bronzovou pamětní desku, která astronomův pobyt připomíná. Ve dvoře domu je rovněž zřízeno Keplerovo muzeum, vnitroblok zdobí maličká Keplerova fontána. Spolu s českým sochařem Zdeňkem Kolářským ji vytvořili studenti Matematicko-fyzikální fakulty UK. V době, kdy se Kepler do Karlovy ulice nastěhoval, zde panoval čilý stavební ruch. Otcové jezuiti tu právě budovali svůj komplex Klementinum. Kostel Nejsvětějšího Salvátora i Vlašská kaple už stály, naopak Barokní knihovna, kde posléze spočinulo i několik Keplerových spisů, na své vyzdvižení teprve čekala a stala se jednou z nejkrásnějších knihoven světa. Mezi nejvzácnější díla, která jsou dnes v Klementinu uložena, patří spis Ad Vitellionem Parali-pomena. Omnibus Astronomie Pars optica traditur s Keplerovým vlastnoručním věnováním přátelům, děkanovi a dalším profesorům pražské univerzity. Po smrti císaře Rudolfa II. v roce 1612 se Kepler ze země odstěhoval a naposledy Prahu navštívil roku 1627, tři roky před svou smrtí, aby císaři Ferdinandovi II. odevzdal dokončené astronomické tabulky, které si objednal ještě Rudolf II. Ubytoval se tehdy v hostinci U Velryby v Mostecké ulici, takřka ve stínu majestátné Malostranské mostecké věže. Nebylo to takové, jako když chodili s Tychonem do krčmy U Mecenáše na Malé Straně, ale i tak se Praha rozloučila s mužem, který nahlédl až do nebe, docela hezky.