Jiřina Jiráková se s válkou setkala tváří v tvář — nikoli však se zbraní v ruce, ale u operačního stolu. Během druhé světové války sloužila už jako velmi mladá zdravotnice na východní frontě, v polní nemocnici Československého armádního sboru v SSSR. Ošetřovala raněné vojáky v extrémních podmínkách, často pod palbou a bez dostatku materiálu; prošla s frontou i karpatsko-dukelskou operací. Po válce zůstala v armádě, později celý profesní život zasvětila zdravotnictví. Její služba byla oceněna řadou československých i sovětských vyznamenání a po roce 1989 i povýšením do vysoké důstojnické hodnosti ve výslužbě. Život Jiřiny Jirákové je příběhem odvahy, služby druhým a tiché statečnosti ženy, která obstála v jedné z nejtěžších kapitol evropských dějin. * 20. října 1926, Zdolbunov † 21. ledna 2016, Praha Jiřina Jiráková, rozená Křížková, se narodila 20. října 1926 ve Zdolbunově, v oblasti Volyně (tehdy součást Polska, dnes se nachází na Ukrajině), v rodině českých krajanů Antonína a Věry Křížkových. V dětství navštěvovala tamější českou školu. Zdolbunov byl od roku 1939 okupován Sověty a od roku 1941 Němci, což dosti poznamenalo Jiřinino dospívání. „ Já to mám někdy v hlavě jako film, víte, vzpomínám. A říkám si, kdyby lidé měli možnost dnešní léčby, kolik by se zachránilo životů! Ale přeskočte dobu… “ V lednu 1942 nastoupila jako zdravotnice do železniční nemocnice ve Zdolbunově. Pracovala v mimořádně náročných podmínkách — ranění přicházeli střídavě z fronty i bombardování, nemocnice byla často zachvácena chaosem a nedostatkem personálu i materiálu. 25. srpna 1944 dobrovolně vstoupila do Československého armádního sboru v SSSR. Absolvovala kurz chirurgických sester v Kyjevě, poté sloužila v polní nemocnici jako operační sestra. Následovala frontu v bojových operacích, včetně Karpatsko-dukelské operace — ošetřovala raněné v Liptovském Svätém Mikuláši, Vrútkách i Dukelském průsmyku. Po návratu do osvobozeného Československa v květnu 1945 byla krátce převelena do nemocnice ve Slaném. V armádě zůstala až do roku 1952. V roce 1946 si vzala Eduarda Jiráka, bývalého vojáka. Manželé měli tři děti. Po válce pokračovala ve vzdělávání dvouletým kurzem zdravotních sester (Červený kříž, Praha), po němž pracovala v armádní zdravotnické správě až do odchodu do zálohy v roce 1952 v hodnosti nadporučíka. Následně působila v civilním zdravotnictví, posledních deset let před důchodem vedla ordinaci pro dorost na zdravotnické škole v Praze. Dne 6. dubna 2000 (s platností od 8. května) byla jmenována podplukovnicí ve výslužbě a posléze i plukovnicí ve výslužbě. Byla oceněna řadou československých i sovětských vyznamenání — mj. Pamětní medailí SSSR, Medailí Za zásluhy II. stupně, Medailí Za osvobození Prahy, Medailí Žukova a dalšími. Plukovnice ve výslužbě Jiřina Jiráková zemřela v Praze 21. ledna 2016 ve věku 89 let. Autor textu: Mgr. Miloš Bernart zobrazit více zobrazit méně Jiřina Jiráková | Zdroj: cs.wikipedia.org