Karel Trinkewitz Tři haiku Nad řekou jatka páchnou Pavouk tu prach tká nad mrtvou kachnou + Sníh smáčí pár vil v Krči Kouř v šeď ho zbarví Z šňůr prádlo trčí + Zas stesk mě zanes ke zdem Rudolfina Mánes… A v řece špína Co dodává básník Prahy Mnohostranný výtvarník, básník, esejista a textař Karel Trinkewitz (1931–2014) se od 60. let zaobíral formou japonské poezie haiku (a její, řekněme, osobnější, emocionálnější odnoží senrjú). Podle vlastních slov napsal kolem 14 000 haiku. Praha se v nich – také vzhledem k jeho osudu exulanta (od konce 70. let do roku 1989 žil v Německu) – objevuje velmi často. Japanistka Helena Honcoopová, které autor svěřil část své literární pozůstalosti – k jeho sedmnáctislabičným básním poznamenala: „Ke své tvorbě Trinkewitz připojil i intenzivní psaní (a ilustrování) úlevných haiku – alespoň jedno denně. Byl na sebe tak přísný, že vedle 17 slabik přesně dodržoval i myšlenkový a obrazový zvrat uprostřed kratičké básně. Jelikož byl vynalézavý, zvolil si navíc vlastní formát, jenž nebyl prostým trojverším o 5-7-5 slabikách s pauzou v půli, ale rafinovaným čtyřverším se střídavým rýmem. Navíc básně zásadně psal a lámal na pravou stranu formátu, aby co nejvíc upomínal na volnou japonskou kaligrafii s nestejnými sloupci znaků. Právě haiku jeho pronikavému, rychlému, chrlivému tvůrčímu duchu vyhovovalo nejlépe. A jeho verše jsou proto blíže ostrým epigramům než jemné pozorovatelské lyrice. Japonská haiku jsou založená na sledování přírody, ta Trinkewitzova na sledování člověka. Sledování vizuálně opulentním, břitkém, vtipném, jízlivém, ironickém, ale málokdy cynickém.“ Připomeňme, že sto Trinkewitzových Haiku o Praze vyšlo v anglických exilových Rozmluvách už v roce 1984. Dvojjazyčná sbírka Praha v sedmnácti slabikách / Prag in siebzehn Silben byla publikována v nakladatelství Battert v Baden-Badenu v roce 1994. A velkou dvojjazyčnou sbírku se dvěma stovkami haiku v němčině a češtině Lob des Haiku / Chvála haiku vydalo nakladatelství Akropolis v Praze v roce 2004. Petr Borkovec 30/1/2025