Panorama dnešní Prahy by si málo kdo uměl představit bez majestátné barokní kupole se štíhlou zvonicí kostela sv. Mikuláše, která se tyčí pod Pražským hradem. Ten je však pouze jedním z téměř dvou set skvostů, o jejichž podobu se zasadil talentovaný Kilián Ignác a jež po staletí vtiskly české krajině její charakteristickou tvář. Navštívit alespoň jeden z jeho pražských kostelů by měl každý, koho inspiruje grandiozita a dynamika epochy velkých paruk. Stavitelská dynastie Dientzenhoferů pocházela z lázeňské obce Bad Feilnbach v Bavorsku. Z jejích řad vzešlo sedm stavitelů, kteří ovlivnili architekturu barokní Evropy. Hlava rodiny, Kryštof Dientzenhofer, přišel do Prahy v roce 1685, kdy se oženil s Annou, dcerou stavitele Jana Jiřího Aichbauera a tím získal zavedenou stavební firmu. Jejich posledním, pátým dítětem, byl Kilián Ignác. Narodil se kousek od Karlova mostu. Na pražské univerzitě vystudoval filozofii a matematiku a poté se vydal do ciziny na zkušenou. Pobýval ve Vídni, Benátkách, Římě, Milánu, Florencii a Neapoli. Z těchto cest si do Prahy přinesl cit pro zdobnost a jemnost detailu, což je patrné na skvostných pražských barokních stavbách. První zkušenosti sbíral se supervizí svého otce od roku 1716 na stavbě Břevnovského kláštera, kde působili benediktínští mniši. Převor kláštera se stal brzy jeho přítelem, který mu často na jeho cesty po Čechách půjčoval svůj kočár a nabádal své podřízené, aby mu do kočáru domluvili společnost vzdělance, neboť se pan stavitel rád bavil o teologii. Bazilika sv. Markéty je národní kulturní památkou. Břevnovský pivovar vaří pivo od roku 993 a je tak nejstarším místem výroby piva v Česku. Vrcholem jeho tvorby a nejcennější pražskou ukázkou barokní architektury je chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí. Na její téměř sto let trvající realizaci se podílely celkem tři generace rodiny Dientzenhoferů. Jeho monumentalitu masivní odvážně řešená kupole. Tu doplňuje štíhlá Svatomikulášská městská zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska, byla poslední hlásnou věží v Praze. Od 60. let 20. století sloužila jako pozorovatelna Státní bezpečnosti pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže. Dnes je přístupná veřejnosti a poskytuje impozantní vyhlídku na střechy malostranských domů a expozici bytu věžníka s tzv. černou kuchyní. Kylián Ignác Dientzenhofer v Praze vytvořil v Klementinu nejkrásnější barokní knihovnu světa a patrně i Zrcadlovou kapli. Knihovna funguje od roku 1722. Mezi uchovanými svazky se v jejím trezoru nachází i jeden z nejvzácnějších iluminovaných rukopisů druhé poloviny 11. století v Evropě, Vyšehradský kodex, který je součástí českého národního pokladu. V knihovně je dvanáct globů, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. Zrcadlová kaple vděčí za svůj název odleskům vzácných zrcadel, kterými se při jejich výzdobě nešetřilo. Spolu s barevným mramorem, freskami a zlacenými štuky umocňují krásu barokní architektury. Ta spolu s vynikající akustikou okouzlila i samotného W. A. Mozarta, který prý při své návštěvě Klementina neodolal a na krásně znějící varhany si zahrál. Barokní knihovna Klementina, foto Martin Faltejsek Dalším Dientzenhoferovým počinem je kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, který pro svou impozantní výšku sloužil mimo jiné provazochodeckým exhibicím konaným v jeho kupoli. Stal se tak v roce 1791 svědkem kaskadérského kousku francouzského vzduchoplavce Jean-Pierre Blancharda, který překonal po dřevěné lávce cestu z jedné věže do druhé. Později kostel sloužil až do roku 1914 pravoslavné církvi, na což poukazuje monumentální lustr ve tvaru carské koruny věnovaný Mikulášem II. Od roku 1920 slouží prostory chrámu Církvi československé husitské. Kousek od Pražského hradu se nachází další Dientzenhoferova stavba, poutní komplex Loreta se Svatou chýší, kostelem Narození Páně, klenotnicí s pokladem, věží s hodinami a světoznámou zvonkohrou, která každou hodinu vyzvání mariánskou píseň. Je opředená celou řadou legend a pověstí vážících se k 27 holandským zvonkům a podivuhodné dřevěné soše svaté Starosty. Tato postava ukřižované dívky s vousy ve vyšívaném rouchu, ukrytá na bočním oltáři nejstarší rohové kaple Panny Marie Bolestné, inspirovala od 17. století celou řadu spisovatelů a básníků. Dientzenhofer v Česku postavil více než dvě stě staveb, které dodnes obdivujeme. Po smrti v prosinci 1751 byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Maří Magdaleny v Karmelitské ulici, ve kterém nyní najdete České muzeum hudby.