V českých národních legendách Vyšehrad figuruje jako sídlo bájných knížat Přemysla a Libuše. Ve skutečnosti však byl založen jako opevněné hradiště až v 10. století. Podle znalců je to ale také místo se silnou energií, opředené řadou legend a pověstí. Nejvíc životní energie zde prý načerpáte z dotyku tří kamenů Čertova sloupu. Tři kamenné válce opřené o sebe stojí uprostřed pražského Vyšehradu v jednom z cípů Karlachových sadů. Dohromady váží dvě a půl tuny a jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Kameny se původně nacházely v kostele sv. Petra a Pavla a do parku byly přestěhovány roku 1888. Geologickým rozborem bylo zjištěno, že se jedná o zbytky dvou různých sloupů. Kámen nepochází z pražského okolí, ale z lomu poblíž Kamenného přívozu u řeky Sázavy, odkud k Vyšehradu zřejmě připlul na vorech. Badatele zaměstnává dosud nerozluštěný tajemný nápis na jednom z kamenů: SMMRIEMW. K čemu Čertův sloup původně sloužil, nikdo neví. Některé teorie tvrdí, že se jedná o milník prastaré cesty, další hovoří o středověkém pranýři bývalého městečka Vyšehradu. Podle jiných prý jde o předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům z doby mezi 5. a 10. stoletím. Pravděpodobné se zdá také vysvětlení, že se jedná o části sloupu podpírajícího klenbu původní románské baziliky sv. Petra z 11. nebo 12. století. V roce 1503 se sloup náhle rozlomil a zřítil se na podlahu chrámu i s částí klenby. Pojmenování Čertův sloup vysvětluje půvabná pověst ze 17. století. Sloup prý donesl na Vyšehrad až z Říma sám ďábel. Ten měl v úmyslu odnést duši zdejšího kněze, který propadl hříšné hře v karty, zasáhl však svatý Petr a knězi poradil, ať dá čertovi poslední úkol. Donést sloup až z Říma se čertovi v daném čase nepodařilo, a tak ve vzteku sloupem mrštil tak, že se rozlomil na tři části. Jiná pověst zas vypráví, že při obléhání Vyšehradu husity v roce 1420 byl sloup vržen obrovským husitským prakem, kterému se říkalo Čert. Traduje se, že kameny jsou cítit pekelnou sírou. Podle ezoteriků je sloup nabitý silnou, avšak ne úplně pozitivní energií. Ale i tak jsou kameny lidmi citlivými na energie často navštěvovány.