Duchovní odkaz krále Zikmunda, poněkud zapomenutý v proudu evropských dějin, učaroval císaři Karlu IV. Podařilo se mu získat cenné Zikmundovy ostatky, které dal uložit ve svatovítské katedrále. Karel IV. také zařídil, aby byl burgundský král zařazen mezi české patrony a pojmenoval po něm svého druhorozeného syna. Zikmund má v životě Prahy dodnes své pevné místo. Jeho jméno nese největší český zvon ulitý pro svatovítský chrám, jehož hluboký hlas se každou neděli nese nad Prahou. Pražané věří, že puknutí srdce zvonu Zikmund větší neblahé události. Naposled se tak stalo roku 2002, a dva měsíce poté Prahu zaplavily katastrofální povodně. Zikmund se narodil asi roku 475 jako syn burgundského krále Gundobalda. Burgundsko od 5. století vyznávalo ariánství, křesťanský směr později odsouzený církví jako kacířský. Zikmund se ariánství zřekl a přijal křesťanství, o jehož šíření se aktivně zasazoval. Od papeže získal darem relikvie římského velitele sv. Mořice a jeho druhů z Thébské legie, pro které roku 515 založil klášter zasvěcený svatému Mořici. Toto opatství ve švýcarském kantonu Valais je dnes zřejmě nejstarším existujícím klášterem Západní Evropy. Zikmund se oženil s dcerou ostrogótského krále Theodoricha a měl s ní syna jménem Sigerich. Po smrti svého otce roku 516 převzal vládu v Burgundsku a za své sídlo si zvolil Ženevu. Když ovdověl, oženil se podruhé s komornou Prokopií. Jednou si prý Prokopie tajně zkoušela šaty zesnulé královny a přistihl ji Sigerich, který jí vynadal. Pyšné Prokopie se to dotklo a umínila si, že Sigericha zničí. Namluvila králi, že se ho syn chce zbavit a získat burgundský trůn pro sebe. Prudký Zikmund jí uvěřil, najal dva vrahy a dal Sigericha zardousit. K vraždě mělo dojít roku 522. Svatý Zikmund na Karlově mostě, zprava | Zdroj: www.wikipedia.com Ze své krutosti se Zikmund vzpamatoval, až když uviděl syna mrtvého. Vrhl se na bezvládné tělo a hořce naříkal. Poté si sám uložil tvrdé a přísné pokání a odešel do kláštera sv. Mořice. Modlil se, postil a prosil Boha, aby ho za jeho strašný čin potrestal a umožnil mu zemřít mučednickou smrtí. Následujícího roku vtrhli do Burgundska Frankové. Zikmundovo vojsko porazili a obsadili část jeho říše. Králi se podařilo utéct a v převlečení za mnicha se skrýval v opuštěné poustevně. Vyslídili ho však zrádní Burgunďané, kteří ho vydali králi Franků Chlodomírovi. Ten dal Zikmunda odvézt do vězení v Orleans, kde již byla držena králova manželka Prokopie a jejich synové. Zikmundův mladší bratr se nakonec Frankům vzepřel a dokázal je z Burgundska vyhnat. Chlodomír se však s porážkou nechtěl smířit. Naplánoval další útok, nejprve však bez milosti skoncoval se zajatci. 1. května 524 dal krále Zikmunda, jeho manželku i oba syny zabít a jejich těla vhodit do studně v místě zvaném Colombe. Tak byla Zikmundova vina za synovu smrt vykoupena jeho vlastní potupnou a mučednickou smrtí. Ostatky burgundské královské rodiny spočívaly ve studni až do roku 535. Tehdy je dal vyzvednout opat kláštera sv. Mořice a pietně je uložil v klášterním chrámu. Tento akt se v těch dobách rovnal svatořečení. Podle různých svědectví se Zikmundův hrob okamžitě stal místem řady zázračných uzdravení. Relikviář svatého Zikmunda v katedrále v Płocku | Zdroj: www.wikipedia.com Kult svatého Zikmunda se v průběhu 9. až 11. století rozšířil ve Francii a na území dnešního Švýcarska. Část Zikmundových ostatků roku 1354 přivezl do Prahy král Karel IV. Po deseti letech Karel IV. získal i zbytek Zikmundových relikvií z kláštera sv. Mořice. Ostatky byly uloženy v pražské svatovítské katedrále. Ihned po jejich přenesení se začaly dít zázraky, kterých se prý jen do roku 1366 událo rovných třicet. Od stejného data se začal slavit svátek sv. Zikmunda jako českého zemského patrona. A když se roku 1368 narodil Karlovi IV. další syn, dostal jméno Zikmund. Po smrti Karla IV. však úcta ke světci v Čechách vyhasínala. Král Zikmund Lucemburský dal většinu památek svého patrona odvézt do Uher a v pražské katedrále zůstala jen schránka s jeho ostatky. Na Karlově mostě kromě sochy památku svatého burgundského krále připomíná ještě výzdoba fasády Staroměstské mostecké věže, jejíž nebeské sféře vévodí postavy svatých Vojtěcha a Zikmunda. Roku 1549 byl po svatém Zikmundovi pojmenován největší a nejtěžší český zvon ulitý pro svatovítskou katedrálu. Dodnes je rozezváněn ručně, jako všechny zvony v katedrále, které visí ve stejné věži a pravidelně zvoní každou neděli. Zlomení srdce zvonu Zikmund je vnímáno jako nešťastné znamení, které v českých dějinách vždy věštilo národní katastrofu či neštěstí. Úvodní fotografie | Svatý Zikmund na Karlově mostě | Zdroj: www.pexels.com | Autor: Shahbaz Zaman