Léto 1942. V Protektorátu umírá jeden z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinhard Heydrich. Čeští parašutisté, pronásledovaní gestapem, mizí v podzemí chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. V chladné kryptě, mezi klenbami a stékající vodou, se píší jedny z nejdramatičtějších hodin moderních českých dějin. A právě tady, pod jmény dvou bratří, kteří kdysi přinesli Slovanům písmo a jazyk, získává příběh Prahy nečekanou hloubku: víra, vzdělanost a statečnost se v ní potkávají napříč staletími. Rodní bratři Konstantin a Metoděj se narodili v soluňském přístavu v dnešním Řecku. Vyrůstali obklopeni mnoha jazyky a kulturami a to, co v mladém věku vypadalo jako čistá náklonnost k učenosti a tichu kláštera, se brzy změnilo v dobrodružnou misi. Byzantská říše je posílá na sever a na východ jako misionáře, diplomaty a trochu i tajné emisary, kteří rozumějí politice stejně jako slovům. Roku 860 se ocitají až v říši Chazarů, mezi Černým a Kaspickým mořem. Podle svědectví kronik zde probíhá učená disputace mezi zástupci judaismu, křesťanství a islámu. Konstantin s Metodějem hájí křesťanskou víru, na cestě zpět pak naleznou a vyzdvihnou ostatky sv. Klimenta: relikvii, která bude mít v příběhu jejich misí velký symbolický význam. Svatý Cyril a Metoděj, sousoší na Karlově mostě | Zdroj: www.wikipedia.com O dva roky později přichází zásadní úkol: Velká Morava, mocná říše ve střední Evropě. Aby lidé rozuměli evangeliu ve své řeči, Konstantin vytváří první slovanské písmo hlaholici a spolu s Metodějem klade základy slovanského liturgického jazyka: staroslověnštiny. Překládají bohoslužebné knihy, vzdělávají, křtí a sjednocují. Jejich práce zasahuje i Čechy, kde se křesťanství a vzdělanost šíří pevněji a srozumitelněji, protože zní „v naší řeči“. Později bratři odcházejí do Říma. Konstantin vstupuje do kláštera, přijímá jméno Cyril a brzy umírá jako mnich a učenec, který Slovanům daroval písmo. Metoděj je vysvěcen na biskupa a vrací se na Moravu. Cesta ale není přímočará. Frankové jej zajmou a více než dva roky drží v nelidských podmínkách na dně otevřené jámy. Teprve zásah papeže jej osvobozuje. Metoděj se vrací ke své práci a pokřtí i budoucí českou světici kněžnu Ludmilu. Ta roku 885 na Moravě umírá ve věku 72 let. Velká Morava se po nájezdech maďarských kočovníků rozpadá, ale její dědictví přebírá české knížectví. O půl tisíciletí později navazuje na cyrilometodějskou tradici římský císař a český král Karel IV. Roku 1347 zakládá v Praze Emauzský klášter pro benediktiny slovanské liturgie. Most mezi Východem a Západem se tak v Praze nejen buduje, ale skutečně žije. Dnes Cyril a Metoděj spojují katolíky i pravoslavné, jsou hlavními patrony Moravy a od roku 1980 i spolupatrony Evropy. V Česku si jejich odkaz připomínáme 5. července státním svátkem. A možná právě díky nim máme v Praze místa, kde cítíte, jak se věky navzájem podpírají. Od staroslověnských zpěvů až k hrdinství českých parašutistů v roce 1942. Kostel Svatého Cyrila a Metoděje, Praha | Zdroj: Prague City Tourism Kde příběh v Praze zažít Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Resslova ulice) Dnešní pravoslavná katedrála s kryptou, kde se ukrývali parašutisté po atentátu na Heydricha. Místo tiché úcty i silného mementa; na zdech jsou dodnes stopy dramatického obléhání. Karlův most – sousoší sv. Cyrila a Metoděje (Karel Dvořák, 1928–1938) Nejmladší sousoší na mostě. Zastavte se na chvíli a zkuste si představit, jak by Praha zněla bez písma, které bratři Slovanům darovali. Emauzský klášter (Na Slovanech) Klášter založený Karlem IV. pro slovanskou liturgii: setkání Východu a Západu přímo v srdci Prahy. Kostely zasvěcené sv. Cyrilu a Metodějovi Karlín • Nebušice Každý z nich nese střípek příběhu o řeči, která nás spojuje. Kostel Svatého Cyrila a Metoděje, Praha | Zdroj: Prague City Tourism Tip na procházku Začněte na Karlově mostě u sousoší (nejlépe brzy ráno), pokračujte k Emauzům a zakončete u chrámu v Resslově ulici. Tři zastávky, tisíc let dějin a silný důvod vrátit se do Prahy znovu.