Básně o praze — výběr 58.

sdílet

Tim Postovit

Cestovatel

cestou na tramvaj jsem viděl ženu
v černých brýlích — schylovalo se k bouři na obloze
na její rohovce rovněž

v tramvaji jsem uviděl ukrajince
ve vráskách na bronzově sežehlé pleti — prach stavby
pudr na obličeji gaia julia

nastoupil pár a on měl nohy laně
na levé tetování — tribuna sever a ona dítě v kočáře
a úsměv bílý jako káva kardiaka

naproti seděl osmadvacetiletý chromý
v ruce seriálový scénář — celkový dojem paul verlaine
smutek paralen

dvě sestry měly ve vlasech rez
skřípavý smějící se folklor — vrátka morových hřbitovů
noha přes nohu jako březové kříže
tak jako mnozí přede mnou
i já cestuji:

enrique stanko vráz mezi lovci lebek
usíná při počítání měděných drátů
kolem pasů žen z tabanganu

příští zastávka: staroměstská

 

Co dodává básník Prahy

Báseň Tima Postovita, narozeného v roce 1996, pochází ze sbírky Motýlí pavilon (2021) a dobře se hodí — alespoň se mi zdá — do velkoměstského vedra, které právě panuje, do včerejší do černa upečené tramvaje, v jejímž břiše se plouží zmožené fragmenty turistů a zubožené stíny domácích.

Mezi dvěma pražskými tramvajovými zastávkami (ta druhá je Staroměstská, ta první by mohla být třeba Karlovy lázně; tramvaj možná sedmnáctka) prožije náš autor několik dobrodružných exotických expedic. Do velmi různých míst i časů. Cizokrajné a pozoruhodné a fantastické je to dost, ale všechny jeho záběry z navštívených prostor a dob jsou jakoby „nemocné“, prorostlé smutnou houbou, melancholickou dřevomorkou. Chybí jim okouzlený nádech a nadšení, dychtivost prvních pohledů, objevitelský apetit a nekonečná víra v budoucnost. Nově obsahují varování; jsou plná neblahých znamení. Zužují se nám před očima, zavírají. Ano, jistě také dnešní mladý básník cestuje („tak jako mnozí přede mnou“, jak sám píše), ale jaké je to cestování ve dvacátých letech jedenadvacátého století?

Schyluje s k bouři na obloze i na všech rohovkách světa. Sežehlá pleť. Prach. Tolik selhávajících srdcí! Paul Verlaine smutek paralen. Březové kříže. A skřípající rezavá vrátka hřbitovů.

Co nejpěknější zbytek léta, čtenáři nových básní!

18/8/2025, Petr Borkovec

získejte od nás pravidelné novinky a tipy na dění v praze

Zadaný e-mail má špatný formát

* odesláním souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Smazat logy Zavřít