Antonín Klášterský Holubi Holubi cestou sbírají, zobou, krokem je nevzruší chodci, ani když kočár hrčí tou dobou, přítulní jsou tak a krotcí! Volní jsou stále, nikoho není bělavé hejno to četné, přece mu často přes dobu denní drobtů hrsť na dlažbu slétne. Náhle se zvedá, ku chrámu letíc, nad jeho portálem hnízdí, pod nohou svatých, pod řízou světic, u kříže Kristova při zdi. Náměstí, ulic hosté jsou stálí, nedá je plašit, kdo věří, jak by pod svatých ochranou stáli, laskavých k lidem i k zvěři. Co dodává básník Prahy Na konci 19. století — ve sbírce Pražské motivy z roku 1893 – se básník Antonín Klášterský, s nímž se v našem cyklu nesetkáváme poprvé, vyznal z lásky k pražským holubům, samotářům, párům i hejnům. Píše o nich, že „ten, kdo věří“ holubi „nedá plašit“, zdá se mu, že holubi jsou „jako by pod ochranou světců“, že jsou „tak přítulní“ atd. Obdivuje jejich přítomnost „pod řízou světic“ a v jiných partiích pražských chrámů a věží. Jsem víceméně s ním a jsem mu vděčný. Ať si kdo myslí, co chce, zvedá se mi žaludek z té záplavy protiholubích sítí a jednořadých, třířadých a pětiřadých hrotových pásů proti holubům s pětiletou zárukou. Zvedá se mi žaludek z firemních hesel jako: „Už žádné holuby na parapetu! Nebo: „Chráníme vaše domovy před znečištěním!“ Když jsem kdysi jezdil s Pražskou zvířecí záchrankou a poznával její práci, šokovalo mě, jak nevraživí jsou Pražané k holubům, jak hluboce se jich štítí. A zajímavé bylo, že když měli do telefonu popsat nalezeného ptáka (v ptačích druzích se — další šok — vyznají málo nebo vůbec, často nedokážou pojmenovat ani straku), neustále používali holubí příměry. „Je trochu menší než holub.“ — „Je šedej asi jako holub, ale trochu víc barevnej.“ — „Vypadal by jako holub, kdyby byl celej úplně černej a měl úplně jinej ocas.“ Atd. To, co sem píšu, jsou odposlechnuté věty, které jsem si tenkrát poznamenal. Uprostřed léta děkuji Antonínu Klášterskému za soucit, vyzývám spolu s ním k laskavosti k lidem i ke zvířatům a vynáším básníkův daktylotrochej (liché verše) a daktyl (sudé verše). Nevyhánějme holuby z říms a studujme daktyly — ačkoli se to nezdá, i v roce 2025 to může být celkem relevantní prázdninový program! 31/7/2025, Petr Borkovec