Masopusty

Masopusty v Praze jsou každoroční pozvánkou do světa rozverného veselí. V ulicích ožívají maškary, muzikanti i dávné zvyky, které přinášejí do zimních dnů radost, hravost a špetku tajemna. Pražské masopusty roku 2026 nabídnou pestré průvody, trhy i hostiny — symbolické loučení s obdobím hojnosti, než začne půst. Vstupte do víru slavností, kde fantazie vítězí nad rutinou a město se promění ve scénu plnou radosti a společného sdílení.

Masopust představuje období veselí, jídla a hodování mezi dvěma postními dobami (od Tří králů až do Popeleční středy). Původně slovo masopust označovalo dobu, kdy se podle církevních zvyklostí nejedlo maso a jako masopust byla označována doba velikonočního či spíše předvelikonočního půstu. Postupně se ale začal slovem masopust označovat jiný úsek roku, což přetrvalo až do dnešní podoby. Ačkoli nejde o církevní svátek, termín masopustu se určuje podle data Velikonoc.

Slaví se však především jeho závěrečné tři dny:

• 12. 2. 2026 tučný čtvrtek 
• 15. 2. 2026 masopustní (taneční) neděle
• 17. 2. 2026 masopustní (maškarní) úterý — vyvrcholení masopustu

Masopust tradičně vrcholil týden před začátkem postního období průvodem pestrých maškar, z nichž každá měla svou specifickou funkci a význam. Jejich symbolika měla zřejmě původ v pohanských rituálech, jejichž cílem bylo zajistit dobrou úrodu. Často se zde opakovaly znaky plodnosti, například sláma nebo ježčí kůže.

V jiných evropských jazycích se masopust označuje také jako karneval. Toto slovo, původem z italštiny, znamená v přeneseném významu dej vale masu či opusť maso (carni vale). Z hlediska původního významu tak karneval znamená totéž co masopust.