Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti. Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti. Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti? Výstava představuje rozmanité přístupy, jak objekty, dějiny a současnost interpretovat. Lidstvo získávalo moc budováním rozsáhlých informačních sítí, které společnosti a politické systémy využívaly k prosazení svých cílů. Demokratické systémy umožnují volné proudění informací nezávislými kanály, zatímco totalitární režimy soustřeďují informace do jednoho centra. I sbírku relikvií z pražské katedrály můžeme nahlížet jako jeden ze silných komunikačních nástrojů církve. I když z jeho někdejší velkoleposti se dochovaly pouhé fragmenty. Autorem a hlavním kurátorem výstavy je Jiří Fajt. Spolupracujícími kurátory jsou Lennard Hoffmann a Vladimír Kelnar. datum a čas Denně 10:00—18:00