Sylva Fischerová Praha příchozího + + + Praha je veliký studený kvádr když padne noc a ta noc je pod tím kvádrem chodím po jeho hraně a nahoře a dole mluví lidé jsou si sebou tak jistí jako labutě na Vltavě ranní snídaní ale mně nikdo neřek jak chodit po hraně kvádru na kterém rohu spadnout a na kterém chytat duté ptačí kosti Z dutých kostí jsme si udělali syrinx a hrajem na nábřeží i když nám nikdo neřek že syrinx je a my jsme a dát to dohromady je krásný že Praha je veliký dryák ředěný Vltavou že se v sobě přelévá jako prezidentská vlajka na Hradě a jako ona i Praha někdy mizí a to je konečně čas zjistit kdo jsme a jak daleko je láska. Co dodává básník Prahy: Je listopad a jsou to právě čtyři roky, co byl do svého úřadu uveden první „oficiální“ básník města Prahy. Tedy přesněji řečeno básnířka. Pátrání po pražských inspiracích a reflexích v jejím díle nám usnadnila svým vlastním autorským výběrem, který pod názvem Kostel pro kuřáky vydala v roce 2019. Z něj pochází i následující až téměř tranströmerovská ukázka. Vít Janota, 15/11/2022