Proti kapitulaci připravoval státní převrat, který se nakonec neuskutečnil. Generál, který se postavil presidentovi a ten jej později prakticky zničil. Voják, legionář a odbojář. To byl generál Lev Prchala. * 23. března 1892, Zárubek – Slezská Ostrava † 11. června 1963, Feldbach (Rakousko) 23. března 1892 se na Zárubku ve Slezské Ostravě narodil Lev Robert Prchalla (matriční záznam dovoluje i interpretaci Leo Robert Perchalla). V tu chvíli jistě nikdo netušil, že syn vedoucího hornického skladu Huga Prchally a jeho ženy Albíny bude jednou generálem, kterého bude znát každý Čech a Slovák. Generálem, kterému bude dáno ze svých 71 let života prožít téměř polovinu bojem za hranicemi vlasti a v nuceném exilu. Středoškolské vzdělání získal na státní reálce ve Frýdku. Ve Vídni studoval práva, která nedokončil a raději dobrovolně vstoupil do armády. V roce 1913 úspěšně dokončil důstojnickou školu a později získává hodnost poručíka. V rakouské uniformě nastupuje do Velké války. Ještě v roce 1915 absolvuje důstojnický kulometný kurs. Již jako nadporučík je při Brusilovově ofensivě zajat u Černovic. Záhy vstupuje do čs. legií. Už jako legionář absolvoval Lev Prchala v roce 1917 důstojnickou školu v Borispolu. Z velitele kulometného oddílu 8. střeleckého pluku čs. legiií na Rusi se během války stal velitel jeho praporu, záhy i celého 8. pluku. Od roku 1919 je ze Lva Prchaly plukovník, který velel 3. střelecké divisi čs. legií. S bratry legionáři doputoval až do Vladivostoku. Odtud se s 32. transportem na lodi Thomas dostává roku 1920 zpět do vlasti. Po repatriační dovolené byl Lev Prchala vojenským poradcem čs. velvyslanectví v Paříži. Tam absolvoval i vysokou školu válečnou (1921 – 1923). Po návratu do Československa velel horské brigádě v Ružomberoku (zde se i dočkal povýšení na generála), 12. divisi v Užhorodě, působí jako podnáčelník Hlavního štábu branné moci v Praze, velel Zemskému vojenskému velitelství v Košicích. V září 1938 je se svou 4. divisí připraven bránit jižní Moravu. V době mnichovských událostí chtěl za každou cenu bránit republiku a striktně odmítal přijetí Mnichovské dohody. Presidenta Beneše se nejprve snažil osobně přesvědčit. Když viděl, že snaha je marná, zapojil se do příprav neuskutečněného státního převratu. Do konce roku 1938 velí III. armádě a krátce je zemským vojenským velitelem v Bratislavě. Záhy je generál Prchala převelen na nejvýchodnější cíp naší republiky – na Podkarpatskou Rus, jíž je vojenským velitelem a zároveň členem tamní vlády (jako ministr vnitra, financí a dopravy). V březnu 1939 byla Podkarpatská Rus napadena Maďarskem a Lev Prchala řídí její obranu. Ta se však po německé okupaci zbytku republiky a vzniku Protektorátu Čechy a Morava změnila v ústupové boje. Prchala však v Protektorátu dlouho nezůstal. V květnu 1939 se přesunul do Polska, kde organisoval Československou legii. Ta po boku Poláků čelila útoku německé a slovenské armády v září 1939. Generál Prchala později působil ve Francii a ve Velké Británii. Lev Prchala byl jeden z hlavních odpůrců politiky a odbojové koncepce Edvarda Beneše. Již v říjnu 1940 jej postavil president mimo službu. Po válce, v létě 1945, byl na návrh vlády zbaven své generálské hodnosti (tu však vysoudil u britského soudu zpět). V Československu se proti němu rozpoutala doslova štvavá kampaň, kdy v novinách vycházely obšírné články, které měly Prchalu očernit v očích veřejnosti (bylo mu kupříkladu připisováno, že je Němec, reakcionář atd.). Československé zpravodajské služby, které byly v rukou komunistické strany, začaly už v roce 1945 šířit další desinformace. Postupně vytvořily tzv. Prchalovu armádu, kterou kolem sebe měl Lev Prchala soustřeďovat v zahraničním exilu s tím, že by bojovala v případném konfliktu na straně Západu. Žádná taková armáda však neexistovala a ti, kteří v ni uvěřili, často skončili v osidlech Státní bezpečnosti. Do obnovené Československé republiky se generál Prchala nikdy nevrátil a po skončení války zůstal v britském exilu, kde se svými stoupenci bojoval proti totalitnímu směřování republiky. Spolupracoval i se sudetoněmeckými organisacemi a roku 1958 byl jako první oceněn Evropskou cenou Karla IV. Život generála Prchaly se završil 11. června 1963 při pobytu v rakouském Feldbachu. Jeho ostatky pak spočinuly na lesním hřbitově v Mnichově. Autor textu : Mgr. Miloš Bernart Na textech medailonků se dále podílejí autoři: Mgr. Kryštof Zeman, PhDr. Petr Blažek, Mgr. Teresa Urbář, Ph.D., Mgr. Hana Zdražilová, MSc., PhDr. Jan Kalous, Ph.D., PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., MgA. Veronika Bendová. www.zvonypameti.cz Lev Prchala | zdroj: www.commons.wikimedia.org