Pražské metro je bezpochyby páteří městské hromadné dopravy. Je to však nejenom rychlý a spolehlivý dopravní prostředek, ale také rozlehlá galerie, kterou denně projdou statisíce lidí. Málokdo z nich si ale všimne uměleckých děl, která zde může potkat. Otevřete její bránu pomyslným klíčem z mříže na stanici Malostranská a vydejte se za uměním. Při stavbě prvních úseků pražského metra, která probíhala v letech 1966–1985, byla do prostor stanic a jejich bezprostředního okolí umístěna více než stovka uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se tak stala svým způsobem galerie tehdejšího umění. Velký prostor pro svou tvorbu získali především sklářští a keramičtí výtvarníci, v některých stanicích ale narazíte i na díla sochařská. Část z těchto výtvarných děl byla v průběhu doby zničena nebo odstraněna. Do další skupiny patří díla, která sice zůstala na svých místech, ale stala se součástí komerčních prostor, takže nejsou na první pohled viditelná. Dodnes je možné vidět v metru asi osm desítek děl, jež bezesporu patří k pozoruhodným, ale zároveň opomíjeným architektonickým, uměleckým a designerským počinům bývalého Československa. Tak je pojďte s námi objevovat! trasa „A“ Původní trasa „A“ byla vybudována v letech 1973–1978, tehdy vedla mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru. Charakteristickým prvkem stanic této trasy jsou unikátní hliníkové obklady stěn, přičemž každá stanice má svoji unikátní barvu. V interiérech je k vidění řada mozaik a reliéfů, na zajímavé objekty narazíte i v blízkém okolí stanic. Pozoruhodným místem, a dost možná jednou z nejhezčích stanic pražského metra, je stanice Malostranská na Klárově. Vestibul stanice je propojen s blízkou zahradou před Valdštejnskou jízdárnou, uvnitř stanice i v zahradě jsou rozmístěny kopie barokních soch od Bernarda Brauna a Antonína Brauna. Kromě soch nemůžete přehlédnout kašnu a kovové mříže, které tento nádherný prostor dotvářejí. Přímo u stanice se nachází ještě další dva zajímavé objekty – pítko a nárožní patník. V některých stanicích na vás doslova dýchne historie. Atraktivním „exponátem“, jenž je zakomponován přímo ve vestibulu stanice Můstek, je archeologický nález můstku, který byl součástí původního opevnění Starého Města. Rozmanitá díla s historickou tematikou najdete, jak už názvy napovídají, ve stanicích Želivského a Jiřího z Poděbrad. tipy na umělecká díla, která můžete najít na trase „A“ Skalka kamenná mozaika Přírodní motivy (ak. mal. Jan Grimm) fontána (ak. soch. Martin Zet) Želivského bronzový reliéf Alegorie husitství (ak. soch. Jan Simota) kamenná mozaika Jan Želivský a jeho doba (ak. mal. Jiřina Adamcová) fontána Kalich (ak. soch. František Pašek) Flora keramické reliéfy Rostlinné motivy (ak. soch. Petr Svoboda) Jiřího z Poděbrad kamenný reliéf Jiří z Poděbrad (ak. soch. Jiří Dušek) keramické reliéfy Husitská Praha (ak. soch. Lubomír Šilar) fontána Sjednocená Evropa (ak. soch. Petr Šedivý) náměstí Míru bronzová socha Alegorie míru (ak. soch. Jan Kryštůfek) Muzeum busty Vladimíra Lista a Bohumila Belady, autorů návrhu pražského metra z roku 1926 (ak. soch. Josef Kadlčík, ak. soch. Jan Bartoš) Můstek historický mostní oblouk, součást původního opevnění Starého Města (restaurátoři Aloisie Viškovská, Václav Hlavatý, Miroslav Vajchr, Josef Vitvar) nástěnné plastiky (Ladislav Dydek, František Bílek) Malostranská kopie barokních soch M. B. Brauna a A. Brauna ve vestibulu a v zahradě (restaurátoři Aloisie Viškovská, Václav Hlavatý, Miroslav Vajchr, Josef Vitvar) kovové mříže ve vstupu a zahradě (ak. soch. Jan Smrž, ak. soch. Vojtěch Kobylka, ak. soch. Eduard Řepka, ak. soch. Jaromír Brudhaus, ak. soch. Zbyněk Runczik) kašna před Valdštejnskou jízdárnou (ing. arch. Zdeněk Drobný, Ladislav Jiránek) pítko (ak. soch. Miroslav Vystrčil) nárožní patník (ak. soch. Lubomír Růžička) Hradčanská kamenný reliéf s korunou (medailér Jiří Prádler) Dejvická kamenný reliéf Dynamika revoluce (ak. mal. Martin Sladký) trasa „B“ Výstavba prvního úseku trasy „B“ probíhala v letech 1979–1985, trasa spojovala stanice od Smíchovského nádraží po Florenc, v roce 1988 byla prodloužena do Nových Butovic. Dominantními estetickými prvky jsou zde skleněné obklady na stěnách za kolejišti a na pilířích. Prostory stanic zdobí reliéfy, vitráže a mozaiky. Pokud se rozhodnete prozkoumat stanici Karlovo náměstí, budete se mít na co dívat. Ve vestibulu na Palackého náměstí jsou umístěna dvě zajímavá sklářská díla – vitráž v horním prostoru eskalátorů a zajímavý kruhový skleněný objekt. Vaší pozornosti by také nemělo uniknout pítko v blízkých Zítkových sadech. Druhému vestibulu dominuje rozměrná mozaika s názvem Karel IV. a jeho doba, jež tematicky odpovídá názvu stanice. Jedním z nejvýraznějších děl na této trase metra je umělecká instalace Soukolí, která se nachází ve vestibulu stanice Palmovka. Jedná se o ocelovou plastiku znázorňující tři kovová soukolí, která jsou symbolem industriálního charakteru Libně. Stanice Invalidovna se pyšní pestrobarevnou vitráží Sport, která odkazuje na neúspěšný plán uspořádat v roce 1980 v blízkosti Invalidovny letní olympijské hry. Pokud se vypravíte až do stanice Nové Butovice, nemůžete přehlédnout pískovcovou plastiku s názvem Pomník dukelským hrdinům; tematické zaměření se váže na původní název stanice Dukelská, která byla až do roku 1994 konečnou stanicí. tipy na umělecká díla, která můžete najít na trase „B“ Palmovka ocelová plastika Soukolí (ak. soch. Alexius Appl) Invalidovna vitráž Sport (ak. mal. Eva Heřmanská) keramické plastiky (ak. mal. Lýdie Hladíková, keramičky Děvana Mírová a Marie Rychlíková) Můstek keramický reliéf šipka (ak. soch. Helena Samohelová) keramická reliéfní stěna Praha (ak. soch. Lubomír Šilar) fontánky na Jungmannově náměstí (ak. soch. Jiří Kryštůfek) a v ulici Na Příkopě (ing. arch. Karel Fořtl, ing. arch. Miroslav Suchý) Karlovo náměstí vitráž skleněná stěna (ak. soch. Jaroslav Štursa) pítko v Zítkových sadech (ak. soch. Luboš Růžička) mozaika Karel IV. a jeho doba (ak. mal. Radomír Kolář, František Tesař) obklad ze skleněných tvarovek (ak. soch. František Vízner) Anděl bronzové reliéfy na nástupišti Radlická skleněná mozaika (ak. soch. Alexius Appl) žulovo-bronzová plastika Vztah přírody a techniky (ak. arch. Zdeněk Hošek) Nové Butovice pískovcová plastika Dukla (ak. soch. Milan Vácha) trasa „C“ Budování první části trasy „C“, vůbec nejstaršího úseku pražského metra, který spojoval stanice Florenc a Kačerov probíhalo v letech 1966–1974, v roce 1980 byla trasa prodloužena do stanice Háje, o čtyři roky později do stanice Nádraží Holešovice. Jako obklad stanic je použit mramor, většinou bílý a šedý. Dominantním estetickým prvkem jsou zde keramické tvarovky, které najdeme ve všech stanicích, různě kombinované, tvarované a barvené. Stanice Vltavská se stala jedním z vyhledávaných míst sprejerů, v důsledku čehož dochází k překrývání okolních povrchů graffiti. Přesto byste tuto stanici neměli projít jen tak bez povšimnutí. Podzemní část vestibulu je obložena velmi zajímavě tvarovanou keramikou, ve vestibulu se nachází kruhová vitráž Vltava, prostranství před stanicí patří keramické fontáně Faun a Vltava. Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy zahájila projekt venkovní galerie, který umožňuje využít specifický, málo využívaný a zapomenutý prostor opěrných zdí u stanice metra Vltavská, zkulturnit a oživit jej krátkodobými instalacemi. Stanice Nádraží Holešovice se dosti podobá sousední Vltavské. Dominantním prvkem jsou zde obklady v podobě naklopených keramických pásů, které jsou uspořádány do shluků oddělených mezerami. U stanice také najdeme soubor plastik s názvem Řeka vytvořená kombinací nehodivského mramoru a oblázků. Naprosto atypická v porovnání s jednotným designem trasy je stanice Vyšehrad. Nenachází se pod zemí, nýbrž na povrchu, a její prosklené stěny umožňují cestujícím kochat se panoramatem Prahy, které zde naprosto přebíjí jakékoliv architektonické prvky umístěné ve stanici. V porovnání s ostatními stanicemi na tomto úseku metra je značně umělecky pojata stanice Kačerov. Vestibulu dominuje reliéf vytesaný do hořického pískovce, v blízkosti automatů na jízdenky se nacházejí skleněné vitráže se zajímavým motivem levotočivých spirál. K příjemnému posezení láká okolí fontány v atriu před stanicí. tipy na umělecká díla, která můžete najít na trase „C“ Nádraží Holešovice soubor mramorových plastik Řeka (ak. soch. Josef Klimeš) Vltavská keramická fontána Faun a Vltava (ak. soch. Olga Hudečková, ak. soch. Miroslav Hudeček) kruhová vitráž Vltava (Jan Fišera, Václav Zajíc) obložení vestibulu tvarovanou keramikou (Vladimír Dolejš) Florenc kamenná mozaika Bitva o Sokolovo (ak. mal. Oldřich Oplt, italský umělec Sauro Ballardini) Muzeum busty Vladimíra Lista a Bohumila Belady, autorů návrhu pražského metra z roku 1926 (ak. soch. Josef Kadlčík, ak. soch. Jan Bartoš) I. P. Pavlova kamenný reliéf lvů z původních Novoměstských hradeb (restaurátoři Aloisie Viškovská, Václav Hlavatý, Miroslav Vajchr, Josef Vitvar) Pražského povstání kamenná plastika Barikáda – květen 1945 (ak. soch. Stanislav Hanzík) Kačerov pískovcový reliéf s přírodními motivy (ak. soch. Vladislav Gajda) skleněné vitráže s motivem levotočivých spirál (Benjamin Hejlek) fontána (ak. soch. Jiří Kryštůfek) Chodov bronzová socha Budovatel metra (ak. soch. František Radvan)Háje kamenná mozaika Kosmonauti (ak. mal. Alois Fišárek) bronzové sousoší Kosmonauti (ak. soch. Jan Bartoš) Použité zdroje Dopravní podnik hlavního města Prahy Galerie hlavního města Praha, foto © Ondřej Surový 2021 www.metroart.cz Wikipedia