14. století 1338 Český král Jan Lucemburský povolil měšťanům Starého Města pražského zřídit samostatné sídlo městské samosprávy. 1364 Gotický dům Volflina (či Velfa) od Kamene byl první částí vytvářeného Rat Hausu tedy radničního domu, k němuž v roce 1364 přibyla také věž – důležitý symbol bezpečnosti a moci, snadno z daleka viditelný uprostřed náměstí. 1381 Postupně se věž radnice vylepšovala. Roku 1381 byla postavena arkýřová kaple za účasti Parléřovy huti. 15. století 1410 Královský hodinář Mikuláš z Kadaně vytvořil ojedinělý hodinový stroj, který byl zajímavý tím, že v multikulturním městě, kterým Praha bezesporu byla, umožnil číst čas různými způsoby. 1458 Jiří z Poděbrad zvolen na radnici českým králem. 1459 Z historického záznamu Bohuslava Hasištejnského z Lobkowitz je prokázána existence a funkčnost astrolábu Pražského orloje. 1490 Orloj byl vylepšen a opatřen kalendářní deskou od Mistra Hanuše. Kalendářní deska se vždy o půlnoci ručně posunovala na další den. Orloj vylepšen také o figurku Smrtky. 16. století 1530 Do roku 1530 se o orloj staral Jakub, zvaný Čech, snad syn mistra Hanuše (Jana Růže). 1552 Byl jmenován správcem orloje Jan Táborský z Klokotské Hory. 1566 Orloj byl plně mechanizován, včetně otáčení kalendářní desky. 1587 Radní Starého Města pražského nechali opsat formou svázané knihy Zprávu o orloji pražském Jana Táborského pro následující orlojníky či správce orloje. Ti měli možnost připisovat do knihy své poznámky. Poznámky se později staly velmi důležitým zdrojem informací. 17. století 1621 V radniční šatlavě byli vězněni a v roce 1621 popraveni předáci stavovského povstání proti Habsburkům. 1629 Záznam o opravě orloje bez uvedení detailů. 1659 Oprava orloje, při které byly pravděpodobně instalovány vnější dřevěné pohyblivé figury. Při této opravě také vznikl otáčivý systém měsíční koule na astrolábu. 18. století 1784 Po spojení měst pražských Josefem II. do jednoho celku v roce 1784 se radnice stala sídlem magistrátu Královského města Prahy. 1787 Při rozsáhlé opravě radniční budovy byl učiněn návrh na odstranění orloje a vyhození hodinového stroje do starého železa. K likvidaci orloje naštěstí nedošlo. 1791 Orloj byl zachráněn díky opravě hodinového stroje podle návrhu prof. Antonína Strnada. Práce prováděl hodinář Jan Landesperger. 19. století 1848 Ludvík Hainz, pražský hodinář, začíná spolupracovat na údržbě orloje. 1857 Hodinář Jan Prokeš prostudoval při svém pobytu v Praze stroj orloje a vytvořil jeho malý funkční model. Zároveň městské radě nabídl realizaci opravy celého orloje. 1864 Vyhlášena veřejná sbírka na opravu orloje. Zároveň byla ustavena komise města Prahy pro znovuzřízení orloje. 1865 Josef Mánes začal pracovat na nové kalendářní desce. 1866 Opravený orloj byl uveden do chodu 1.1.1866. Při opravě bylo zachováno co možná nejvíce z původního stroje, zároveň byl však přidán velký moderní chronometr, který chod stroje řídil. Chronometr s Denisovým krokem byl instalován pro předávání impulzů hlavnímu stroji. 18. srpna slavnostně odhalena deska Kalendária. Autorem malíř Josef Mánes 1880 Mánesova deska Kalendária vyměněna za kopii. Autorem malíř Emanuel Krescenc Liška. 1882 Firmou Hainz přidána figurka kokrhajícího kohouta. Poprvé byla spuštěna 31. prosince 1882. Spolu s mechanickým kohoutem byly vytvořeny i píšťaly s měchem pro napodobení kohoutího kokrhání. 20. století 1945 Vposledních dnech 2. světové války byla Staroměstská radnice nacisty poškozena. Požár zničil východní křídlo radnice, včetně městského archivu. Také Staroměstský orloj byl těžce poničen. V žalostném stavu byl stroj orloje, shořely figurky apoštolů, zasažena byla vnější výzdoba orloje. 1948 Chod orloje byl opět spuštěn s novými figurami apoštolů od Vojtěcha Suchardy. Zároveň byl zvonící a bicí stroj nastaven na středoevropský čas. 1957 Oprava orloje, při níž byl do chodu uveden tzv. čtyřiadvacetník, ukazatel staročeského času. 1962 JUDr. Stanislav Macháček upozornil na nový důkaz vedoucí k předatování vzniku pražského orloje 1976 Všechny originály plastik, které dosud zdobily orloj, byly nahrazeny kopiemi. Originály jsou umístěny v Muzeu hl. města Prahy. 1979 Při opravě orloje byla nově upravena spodní deska astrolábu a obnoveny všechny její části ve správných barvách a rozměrech, včetně soumrakové kružnice. 1993 PhDr. Zdeněk Horský podal jasné důkazy a argumenty, kterými zdůvodnil zadatování vzniku Staroměstského orloje k roku 1410. 1994 Oprava orloje a restaurátorské práce pod vedením Otakara Zámečníka. 21. století 2005 Oprava orloje a restaurátorské práce, při kterých byl celý orloj rozebrán a některé hodně poškozené díly vyměněny