Drobečková navigace
Zvonili jsme za Zbyňka Janatu
2. 5. 2024 v 15:00
Mladík, který se nebál vyzvat na souboj komunistický totalitní režim jako člen odbojové skupiny bratří Mašínů. Absolvent legendární cesty do Západního Berlína, která však pro něj skončila předčasně a v konečném důsledku na popravišti.
* 1. února 1933, Bartoušov
† 2. května 1955, Praha
Narodil se 1. února 1933 v Bartoušově na Jičínsku v rodině učitele. Matka mu zemřela již v roce 1936. Za války jeho otec pomáhal Zdeně Mašínové po zatčení jejího manžela. Zbyněk Janata se tehdy seznámil s bratry Ctiradem a Josefem Mašínovými.
Po válce nedokončil studium na gymnáziu v Nymburku a v Poděbradech. V roce 1948 byl přijat na Vyšší průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. Po účasti na pokusu o krádež motoru z vraku auta odstaveného na školním dvoře byl vyloučen ze všech škol. Poté pracoval jako brigádník v hutích na Kladně a později jako technický úředník v podniku Kovolis – Čáslav, provozovna v Hedvíkově.
Zapojil se od počátku do činnosti protikomunistické skupiny bratří Mašínů. Dne 28. září 1951 se zúčastnil přepadení stanice SNB v Čelákovicích. V srpnu 1952 poskytnul informace pro přepadení vozu s výplatami pro zaměstnance Kovolisu. V srpnu 1953 se podílel na krádeži donaritu z dolu Kaňk.
Společně s bratry Mašínovými, Milanem Paumerem a Václavem Švédou odešel na podzim 1953 do zahraničí. Cestou do Západního Berlína se po přestřelce na nádraží v Uckro oddělil od přátel a následně byl zatčen příslušníky Lidové policie NDR. V roce 1954 byl s Václavem Švédou vydán do Československa, kde byli společně se Ctiborem Novákem odsouzeni Nejvyšším soudem v Praze k trestu smrti a 2. května 1955 oběšeni v pankrácké věznici. Nesměli být pohřbeni a urny s jejich popelem byly v roce 1961 zničeny. V roce 1991 byl Zbyněk Janata rehabilitován.
Autor: PhDr. Petr Blažek, Ph.D.
Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
Mgr. Kryštof Zeman, PhDr. Jan Kalous, Ph.D., PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., MgA. Veronika Bendová; Ph.D., Mgr. Hana Zdražilová, MSc., Mgr. Teresa Urbář